- 1868 – 1929
- vlastním jménem Václav Jebavý, symbolismus (první s ním začal)
- velice výrazné symboly – kalichy, svíce, chrámy, hrobky
- symboly čerpá z mystiky, spojené s posmrtným životem
- lepší život je pro něj ten život po smrti
- jen ty sám se musíš porvat se světem
-
Ruce
- 1901
- jeho poslední sbírka
- vrací se v ní zpátky na zem
- ve spojených rukou vnímá představu spojení lidstva, vesmíru
Otokar Březina
9. Březen, 2010, komentářů 0
Antonín Sova
9. Březen, 2010, komentářů 0
- 1864 – 1928
Impresionismus
- slovesa pohybu, zvukomalba, další figury
- přírodní lyrika (inspirace Vysočinou)
- Květy intimních nálad (1891)
- Z mého kraje (1892)
Symbolismus
- od poloviny 90. let – začátek 20. stol.
- bere symboly z přírodního prostředí
- používá přírodu jako symbol pro vyjádření básníkových pocitů
-
Údolí nového království
- 1900
- symboly nového, lepšího, spravedlivějšího světa – Hora Snů, Nový Svět
- rozchod se společností naznačil podpisem Manifestu české moderny
- nakonec si ve sbírce ale uvědomuje, že bez lidí nemůže žít
-
Dobrodružství odvahy
- 1906
- též symbol Nového Království
- touha po lepším světě, vysokých ideálech
-
Pankrác Budecius Kantor
- psychologická studie
- ukazuje člověka, který vlivem smutných událostí ztrácí rozum
František Xaver Šalda
1. Březen, 2010, komentářů 0
- 1867 – 1937
- literární kritik
- chce, aby literární kritika byla uznávána jako rovnocenná oblast na pomezí umění a vědy
- kritik má vycházet z vlastního uměleckého zážitku
- podpořit kritické myšlení
- snažil se nehodnotit dílo dle ideové příslušnosti autora, nebo mínění veřejnosti
- svoje polemiky nejprve publikoval v časopisech
- neměl rád Mrštíka, ale jeho Santa Luciu ocenil kvůli formě
- od kritiků požaduje to, co manifest české moderny
- jedinečnost = zbraň proti epigonství (napodobování)
- psal i prózu
- Loutky i dělníci boží – román
- povídky
- drama Zástupové
Syntetism v novém umění
- 1892, v časopise Literární listy
- odmítá umělecké dílo vzniklé jen jako pouhý popis reality
- skutečným uměním je dílo vzniklé syntézou myšlenkového poznání a instinktivního vidění
Knihy esejů
Boje o zítřek
- 1905
- vysvětluje své kritické zásady
Duše a dílo
- 1913
- věnováno romantismu, zahrnuje konec století
Teorie
O nejmladší poezii české
- 1928
- kritiky věnované poválečné generaci autorů (Wolker, Nezval, Seifert)
Kritické projevy
- souborné dílo o 13 svazcích
Žurnalistika
Tvorba
- noviny, které vydával
- zažil nástup fašismu, předal noviny Fučíkovi (ty se pak staly komunistickým tiskem)
Šaldův zápisník
- měsíčník, který vydával; reaguje na aktuální umělecké podněty
Česká moderna
27. Únor, 2010, komentářů 0
- 90. léta 19. století
Manifest české moderny 1895
- F.X. Šalda
- Antonín Sova
- Otokar Březina
- Josef Svatopluk Machar
- Vilém Mrštík
- zaměřeno proti Vrchlickému – příliš se soustředil na formu a potlačoval obsah
- každý autor má právo na individuální tvorbu
- nové prostředky a způsoby
- tvůrce není svazován ideologiemi, skupinovými pravidly
- pouze podepsali manifest, jinak každý svůj styl i obsah děl
- jedinečnost, neopakovatelnost
- pravda realistů = skutečnost
- pravda impresionistů = dojem ze skutečnosti
- umělecká pravda = to, čemu umělec věří
- chtějí, aby si pravdu mohl každý vyjádřit po svém
- vzniká tak dílo, které je jistým přetvořením vnímání autora
- literární kritika = svrchovaný literární obor
- Šaldův požadavek
- předtím kritiku psali Borovský, Neruda, Vrchlický, Sládek
Svatopluk Čech
20. Únor, 2010, komentářů 0
- 1846 – 1908
- žurnalista, např. spoluzakládal Květy, jinak Světozor, Lumír apod.
Básnické epické skladby s historickou tematikou
- Husita na Baltu (1868)
- Adamité (1874)
- Žižka (1879)
- historie mu slouží jako kulisa pro ukázání soudobých témat
- problémy materialismu, individualismu, smyslné či duchovní lásky
Básnická díla
-
Ve stínu lípy
- 1879
- lípa = symbol národa
- cyklus krátkých básnických povídek, které si vesničané sdělují pod lipou
- idyla vesnického života, statečnost – český voják
-
Lešetínský kovář
- 1883, pak 1899
- ukazuje vztah mezi Čechy a Němci
- idyla je narušena vzpourou proti německému živlu (proto bylo první vydání zkonfiskováno)
- končí tragicky – zahyne jak český kovář, tak německý podnikatel
- sociální motiv
Próza
-
Pravý výlet pana broučka do Měsíce
- 1888
- kritický satirický postoj – pan Brouček X Měsíčňané
- Měsíčňané věří více fantazii, Brouček je zase realista
-
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století
- 1889
- společenská kritika
- srovnání pana Broučka (člověk bez charakteru) s Husity
- pan Brouček střídá orientace (táborita, pražan, katolík … dle potřeby)
- odehrává se před bitvou na Vítkově (1420)
Lumírovci
14. Únor, 2010, komentářů 0
Časopis Lumír
- jeho majitelem a redaktorem byl J.V. Sládek
- pokračování v odkazu Májovců
- chtějí obohatit českou literaturu ―› nové básnické formy převzaté z evropských literatur
- Vrchlický
- sonet, rondel, ovšem trochu se ztrácí obsah
- vládají více literárních druhů – lyrika, drama
- umění pro umění
- Vrchlický
- Jaroslav Vrchlický (láska k antice – drama)
- J.V. Sládek (téma – láska k české vesnici)
- Julius Zeyer (exotika, historie)
1850 Sbor pro založení Národního Divadla
- po pádu Bacha nabývá reálné podoby
- roku 1862 působí Prozatímní divadlo
- červen 1881 – první slavnostní otevření, Smetanova Libuše
- o dva měsíce později vyhořelo
- 18. listopadu 1883 znovu otevřeno
Adolf Heyduk a Jakub Arbes
8. Únor, 2010, komentářů 0
Adolf Heyduk
- 1835-1923
- lyrické básně
- inspirace lidovou poezií: Cimbál a husle
-
Cigánské melodie
- Cikáni – rozšíření tématu, jakoby návrat k romantismu
Jakub Arbes
- 1840-1914
- novinář, prozaik
- příběhy s tajemstvím, tajuplné
- inspirace Poem, anglickým gotickým románem
- zavedl nový žánr – romaneto
- už od 18. stol. (angl. Lewis – povídka Mnich)
- příběh, který řeší záhady (na první pohled nevysvětlitelné)
- kratší než román, mění se postavy
- záhady řešeny a logicky vysvětleny
-
Svatý Xaverius
- 1873
- prostředí Prahy, chrámu
- snaha najít poklad pomocí klíče ukrytého v obrazu svatého Xaveria
-
Newtonův mozek
- 1877
- využití stroje času
Karolina Světlá
6. Únor, 2010, komentářů 0
- 1830-1899
- vlastním jménem Johanna Rottová
- nešťastné manželství, citový vztah k Janu Nerudovi (sama ukončila, vyrovnává se s tím v díle)
- epika
- romány, povídky
- tématem žena, která se obětuje pro rodinu a potlačí při tom svoji lásku
- prostředí Prahy a Podještědí
- klasické postupy, er-forma
- stylizovanější než Němcová, nedovoluje si kriticky vystoupit
Vesnický román
- 1867
- prostředí Podještědí
- dívka se zřekne lásky
Kříž u potoka
- 1868
- román z Podještědí
- žena odmítne milence a snaží se napravit sobeckého manžela, čímž dosáhne všeobecného uznání
Zvonečková královna
- 1872
- román z prostředí Prahy
- sentimentální, zdůrazňování obětavého vlastenectví
Povídky z Podještědí
- soubor povídek
Černý Petříček
- 1871
- povídka z prostředí Prahy
Láska k básníkovi
- autobiografie
- odráží její stav po rozchodu s Nerudou, dokazuje si správnost svého rozhodnutí (bála se všeobecného odsouzení)